Řada menších radnic ze Zlínského kraje zatíží rozpočty mimořádně drahými projekty. Podle starostů jde o potřebné investice, kvůli nimž se vyplatí vzít si úvěr či použít naspořené peníze.
Proměna bazénu, zúžení z pěti drah na tři či výstavba relaxační zóny s teplou vodou. Takový je plán na rekonstrukci Sportcentra s krytým bazénem v Holešově, o níž rozhodli tamější zastupitelé.
Neodradila je ani vysoká cena, která v první etapě činí 85 milionů a celkově nejspíš 140 milionů korun.
„Budova dožívá, a aby mohla dál fungovat, jsou to nezbytné úpravy,“ uvedl starosta Rudolf Seifert.
Letos se má všechno projekčně připravit, příští rok bude bazén uzavřený a začne se s opravou. Později dojde i na sprchy, šatny, saunu či posilovnu.
Jde o největší investici města za poslední dobu a vedení radnice ji muselo na zastupitelstvu důrazně hájit. Hlasování skončilo nejtěsnější možnou většinou.
Plavcům vadí, že přijdou o část místa k plavání, část opozice by raději nechala bazén ve stávající podobě, část zase prosazovala nejmodernější variantu s přístavbou a rozšířením bazénu.
„Město je v relativně dobré finanční kondici. Proč se bojíme investovat do něčeho, o čem víme, že tam lidé chodí?“ ptal se bývalý místostarosta a současný opoziční zastupitel Radek Doležel (ANO).
Seifert připouští, že odhlasovaná podoba je kompromis, ale z nabídky možností ji považuje za nejlepší. „Rozumím plavcům, že nechtějí přijít o prostor. To se však dá řešit organizačně, vyhrazeným časem pro kondiční plavání. A relaxační prvky, které vzniknou, mají potenciál přilákat další návštěvníky,“ míní.
Město si na opravu areálu vezme půjčku 85 milionů korun. Umožní to fakt, že se Holešov v brzké době zbaví dluhů za kanalizaci, obchvat i zámek.
„Za dobu, co starostuju, jsme si žádný nový úvěr nebrali. Když budeme splácet bazén, budeme ve stejné dluhové zátěži jako před osmi lety, což se dá zvládnout,“ řekl Seifert.
Vysoký výdaj však komplikuje další holešovské investice. Například plánovanou rekonstrukci kina Svět za 80 milionů bude muset odložit na neurčito.
V řadě čeká také oprava knihovny či druhého patra zámku, všechno položky v řádech desetimilionů. A opravy v domově pro seniory odložit nelze, radnice se do nich musí pustit už letos.
„Navíc je třeba si uvědomit, že investice do bazénu je nevratná. V současnosti doplácíme za každého návštěvníka 90 korun, což jsou tři miliony ročně. To bychom chtěli snížit, ale takové sportoviště nikdy vydělávat nebude,“ dodal Seifert.
Jde o nutné investice?
Do megaprojektů za stamiliony korun se stále častěji pouštějí i další radnice. Třeba sedmitisícová Napajedla se chystají postavit krytý bazén a tréninkovou halu za částku, která by se mohla vyšplhat ke 120 milionům. Taková investice výrazně převyšuje všechny ostatní, které město za poslední léta udělalo.
„Nikdy bych se do takové akce nepouštěla, kdybych nevěděla, že máme všechno ostatní v pořádku – infrastrukturu, školy. Teď jsme v situaci, kdy si takové nadstavbové zařízení můžeme dovolit,“ zmínila starostka Irena Brabcová s tím, že město má přes 100 milionů uspořených a může si vzít úvěr, aniž by to zásadně poznamenalo hospodaření.
„Vždy je to otázka priorit. U nás si kvalitní koupání přáli občané, máme velkou spádovost a hlavně pořešíme plavání pro děti z našich škol,“ doplnila Brabcová.
I tady, podobně jako v dalších městech, však zaznívají obavy lidí i zastupitelů. Výtky bývají podobné: vysoká částka do zařízení pro sport a zábavu není nutná a může ochromit další rozvoj města.
„Zdá se nám to megalomanské, zbytečné. Město by mělo řešit věci, které jsou pro lidi důležitější. Například neustále přetíženou křižovatku s železničním přejezdem,“ prohlásil jeden z organizátorů petice Richard Kastner.
V Zubří, kde žije 5 500 obyvatel, loni radnice otevřela bazén za 107 milionů. Předcházela tomu obecní referenda i soudní spory.
„U těchto projektů se vždy bude někdo ozývat, komu podobná stavba přijde zbytečná. My jsme ale všechno občanům srozumitelně prezentovali a dali jim prostor ve veřejných diskusích. Tím pochybovačným hlasům předejdete,“ tvrdí Roman Hoza, starosta Hulína, kde naplánovali proměnu sokolovny na kulturní centrum za 80 milionů korun. Stavbu rozloží do tří let, počítají s úvěrem 60 milionů a snaží se shánět dotace.
U větších měst pak částky ještě rostou. Kulturní dům v Rožnově pod Radhoštěm vyjde na 215 milionů korun. S placením jim pomůže dotace, podílet se budou i místní firmy.
A až na 228 milionů se vyšplhala stavba sportovní haly ve Valašském Meziříčí. Ta má být společnou investicí města a kraje, i ona ovšem má řadu kritiků.
