Největší uplatnění nacházejí gabiony ve vodohospodářských stavbách, konkrétně při zpevňování břehů vodních toků či v okolí rychlostních komunikací jako protihlukové a bezpečnostní zábrany. Postupně tyto konstrukce pronikají i do menších projektů jako jsou realizace rodinných zahrad či rodinných domů. Bezpochyby jde o výrazný architektonický prvek, jež dominuje každému prostoru, v němž je využit. Jeho výhoda tkví hlavně v přirozeném vzhledu.

Slovo gabion pochází ze starého italského výrazu gabbione (v překladu „velká klec“). Staré gabionové struktury byly používány v Egyptě už před 7000 lety v podobě klecí pletených z rákosu či vrbového proutí. Starověké gabiony doposud stabilizují i břehy Nilu.Ve středověku se používaly pro stavbu vojenských pevností. Současní inženýři využívají tento drátokamenný prvek ke zpevnění svahů na březích vodních nádrží, na pobřeží moře, u dálnic či jako preventivní prvek pro případ eroze. Gabiony tedy spadají do kategorie podpůrných konstrukcí užívaných při terénních úpravách. V krajině vytvářejí ekologický, efektivní a vizuálně atraktivní systém.

Přesto ještě před několika lety nebyly gabiony v Česku prakticky k nalezení. V poslední době se však stávají populární součástí stavebnictví. Uplatňují se v dopravním stavitelství, při řešeních protipovodňové ochrany, ale také v soukromém sektoru – třeba v exteriérech obytných zón, v okrasných zahradách, na fasádách budov, jako plotová konstrukce či dokonce v interiérech.

Oč jde

Gabiony jsou drátěné koše tvořené odolným a pevným drátem a vyplněné kamením, které je občas nahrazováno dřevem, stavebním recyklátem, betonovou imitací dřeva či zeminou. Výsledným tvarem konstrukce je obvykle kvádr. Rozměr koše je možné přizpůsobit potřebám investora, v podstatě jde o stavebnicový systém. Standardní ocelový drát o dostatečném průměru, který tvoří síť, může být povrchově upravený pozinkováním, pomocí směsi hliníku a zinku (5% Al + 95% Zn) či přídavným PVC.

Koše se pak plní na pohledové straně ručním vkládáním lomového kamene, jehož rozměry jsou větší než oko sítě. Střední část konstrukce je vysypána kamenivem menší frakce. Tak vzniká oblíbený stavební a přírodně laděný krajinotvorný prvek. Jeho životnost hravě přesahuje padesát a někdy i sto let a práce s ním je snadná.

Montáž

Stavba gabionů probíhá suchým procesem a bez použití chemie, a lze ji tedy realizovat v jakémkoli ročním období. Není zapotřebí pro tento účel budovat klasické základy. Nižší stavby však vyžadují zhutněný podklad, vyšší konstrukce pak betonovou bázi s integrovanými zpevňovacími tyčemi. Jednotlivé sítě jsou spojovány pomocí spirál. Pro zajištění tvarové stability se používají distanční táhla, která se umisťují dovnitř gabionu. K vytvoření požadovaného tvaru konstrukce je možné použít i vázací drát, popřípadě svorky.