Útroby Severočeského muzea v Liberci se mění od základů. V sálech rostou přístavby, dělníci odkrývají podlahy skryté pod prkny, rýsují se i první expozice. Vše by se mělo stihnout do září letošního roku.

Severočeské muzeum v Liberci prochází už od února 2018 rozsáhlou rekonstrukcí za 143 milionů korun a investované peníze začínají být vidět. Z chodeb mizí nevzhledné koberce, jinde podlaha svítí díky průhledným dlaždicím. Největší překvapení pak čeká návštěvníky v bočních sálech.

1Vstup

Pozornému návštěvníkovi neuniknou nové spáry na schodišti k hlavnímu vstupu. „Skrz schody zatékalo do suterénu. Museli jsme je dát kompletně pryč a opravou prošla i klenba pod nimi. Tam vznikl útulný prostor, kde by časem mohla být třeba kavárna,“ přibližuje pracovník muzea Ivan Rous.

První výrazná změna čeká návštěvníka za vstupními dveřmi. Pryč je nevzhledná kukaň, ve které dříve sedávali recepční. Vstup je nyní prostý všech vitrín, vynikají tak portály do slavnostního vestibulu a knihovny. U této podoby však dlouho nezůstane. 

„Vyroste tady velká prosklená podlaha se skleněnou slavobránou. Prostoru pak bude dominovat pohyblivá plastika věžního hodinového stroje, který tady byl původně. Celé to bude osvětlené, aby to návštěvníka lákalo dovnitř,“ poznamenává průvodce muzeem.

2Slavnostní vestibul

Pro lístky se návštěvník vydá do slavnostního vestibulu. V něm se momentálně nachází mobilní dřevotřísková budka. Až zmizí, její místo obsadí nový pult.

„Ve slavnostním vestibulu se vracíme do doby, kdy bylo muzeum postaveno, protože tento prostor sloužil jako šatny. Šatny tady ovšem nebudou, zato se sem přesune pokladna. Půjde o moderní, otevřený pult. Podobné řešení najdeme třeba v Národním technickém muzeu,“ vysvětluje Rous. 

Šatny ale nezmizí úplně, jen se přesunou do suterénu. Půjde však o samoobslužné skříňky, do kterých si návštěvník své věci jednoduše uzamkne.
Z vestibulu zároveň nově povede prohlídka do místností, kde dříve bývaly kanceláře muzea.

3Velký sál

Od podlahy až ke stropu vyrostlo v útrobách muzea lešení. Dělníci se tak dostanou do míst, kam dlouho neměli přístup. Restaurátoři díky tomu můžou ošetřit například dřevěné hlavy fantaskních bytostí, které shlíží na sál.
Nejvýraznější změny se ale dočkala podlaha. Nyní ji pokrývá úplně nové teraso, což je vzorovaná dlažba z kamenné drtě.

„Starou podlahu kryla prkenná podlaha, ale když jsme ji vytrhali, zjistili jsme, že staré teraso je polámané. Muselo jim to popraskat hned na začátku, protože ta prkna tu byla od nepaměti. Po nich se procházel i Hitler,“ připomíná Rous.

4Krypta

Prostor za velkým sálem, historicky nazývaný krypta, už nebude patřit k nejtemnějším zákoutím muzea. Už teď tu dělníci pokládají průsvitnou dlažbu, která připomíná podobnou podlahu v galerii přes ulici.

„Ke sloupům povedou schůdky, protože architekt nechtěl, aby byly utopené. Krásně se nám to prosvětlilo a zároveň srovnalo s úrovní velkého sálu. Většina výstav v sále totiž končila před kryptou a dál člověk musel klesat po schůdcích. Teď prostor volně navazuje,“ pochvaluje si Rous.

Podlaha navíc půjde snadno rozmontovat, kdyby se budoucím generacím nepozdávala.

5Obdélníkové sály

Vyučování pro děti a expozice o Liberci najdou místo v postranních obdélníkových sálech. V nich přibyly na první pohled mohutné vestavby.

„I když to vypadá jako obrovská masa, tak to není stavebně napojeno na budovu. Tyto velké konstrukce stojí na podlaze,“ objasňuje Rous. Děti vzdělávající se v zadním sále navíc bude hřát vytápěná podlaha.

6Kaple

Monumentální vitrína v podobě jehlanu najde místo v takzvané kapli, výstavním prostoru ve druhém patře nad kryptou. Stejná vitrína se bude nacházet i na druhé straně ochozu. Obě současně půjde vidět díky průhledům.

7Sál pro sklo

Vestavby se dočkal i sál, kde se dříve nacházela expozice skla. „Ve vestavbě chystáme expozici písemnictví, videoprojekce a další výstavní prostory. Zároveň nám to umožní dávat sem předměty, které jsou náchylné na sluneční svit,“ vysvětluje Rous.

Do sálu vedou velká okna a neskryté exponáty by tak mohly vyblednout.

8Terasa

Rozlehlá terasa orientovaná do Masarykovy třídy na první pohled velkých změn nedoznala. Dělníci opravili především zázemí, do kterého nově vede voda, elektřina a odpad. Nabízí se tak možnost, že by tu vznikla sezonní kavárnička.

„Budeme se snažit sehnat někoho, kdo by to chtěl provozovat. Možná by ani nemusel platit nájem, jen vodu a elektřinu,“ zamýšlí se Rous.

Jako bar by pak posloužila obří nýtovaná požární nádrž, která se po desetiletí ukrývá pod střechou.